Dokola kolem

...pletla jsem, pletla jsem vyplétala jsem,

až mi z toho šla skoro hlava kolem,

z vlny, co jsem barvila ještě vloni s miminkem v břiše,

kombinováno s alpakou,

myslím, že přírodně barvené se s přírodními barvami dohromady pěkně hodí.

Návod i s podrobným popisem, jak na okraj,

tu u paní Doroty http://swetrydoroty.blogspot.cz/2013/12/kursik-sweter-z-koa.html .

Víc materiálu mi bohužel nevyšlo,

proto nejsou rukávy,

i tak jsem spokojená,

vznikla vesta pro moji kamarádku,

na zachumlání se s knížkou,

na kočičí mazlení,

nebo psí procházku.

Hned byl důvod ji navštívit a kouknout se i s holčičkami po lese....

Taková pěkná neděle

....mám zahrádku...

má plot, je zoraná od včerejška projetá kultivátorem,

od dnes projetá bránami

přesazená rebarbora, šalvěj, dobromysl, máta, 

meduňka a bělotrn z mé rodné Hané,

pomáhala skoro celá rodina

zbyl čas i na koukání po světě

chybí už jen branka,

protože jinak nejde vysvětlit slepicím,

že mají hrabat jinde....

No uznejte, tady není na pletení čas.

dlouhé čekání na jaro

My čekali jaro a zatím přišel mráz.....

sníh, chřipka, kašel a další kamarádi, 

kteří nás uvězňují doma....

ve volných chvílích vaříme a pečeme,

předeme na vřetánku,

nakupujeme vlnu na internetu,

a pleteme svetr dokola, 

podle paní Doroty

z mého oblíbeného blogu plného inspirace http://swetrydoroty.blogspot.cz/

A děti?

Stojí už všechny na svých nohách :-). 

v šachu...

Drží mě v šachu,

ta hromada chlupů z alpaky,

předu, pletu, motám...

.a díky půjčenému stávku jsem si zkusila i tkaní,

pomohli mi napnout nitě a řekli, dělej to takhle....

bavilo mě to ohromě,

pod rukama se děl dvoubarevný řád,

kostky, proužky,

rovné směry...

vždycky si vzpomenu na ten pytel neforemných chlupů,

z kterého jsem byla tak nešťastná...

už mi přinesl tolik radosti.

šála je dokončena, vypraná a podarovaná dál....

vynález z doby kamenné

Některé věci mají svůj čas,

potřebuje nazrát

a pak jde vše, jak po drátkách,

točí se to a vrtí a dělá to, co se chce, aby to dělalo.

Vřetánko jsem dostala vloni od kamarádky,

takové homemade....

byla jsem v zajetí učení se na kolovrátku,

takže vřetánko po několika neúspěších...

(prostě jsem nevěděla, co s rukama, padalo to z ruk, 

nit nedržela po sobě....) 

letělo do kouta.

Rok se s rokem sešel,

miminko se staví na nohy, 

chytá se všeho kolem sebe, nejčastěji kolovratu,

kterého je mi líto, nitě a sakry lítají....

tak takhle ne....

ale někteří přece předou na vřetánku....

a dokonce píšou, že si na ně nechávají ten lepší materiál....

takže jedna lekce na Youtube....a ono to jde.....

pomalu, jak píše Vlaďka ve svém úžasném příspěvku,

http://oveckov.blogspot.cz/2015/03/nechte-prizi-vydechnout-aneb-co-me.html 

ale jde.....a dokonce se mi zdá, 

že výsledná dvounitka, vypadá líp, než navajo z kolovrátku...

(vřetánkové 2 vpravo)

a bonus....vřetánko si můžu vzít s sebou do kapsy, až půjdem s holkama na dětské hřiště :-)

dvě sestry

žily byly dvě sestry,

jedna bílá, druhá černá,

jinak obě ze stejného těsta....stále z lamy....

upleteno pro tu menší, ta starší si vyptala,

uvidíme, co na to ta prostřední......

v mezičase na zkoušku nějaké plstění...

podložky pod horké hrnce v kuchyni,

příležitostné dárečky,

merino obšívané alpakou

pletení se u nás daří,

jehlice se kmitají dokonce i na kurzu pečení kváskového chleba

u mě v kuchyni, 

(potěšilo mě, že se jehlice objevily v rukách spontánně, bez domluvy)

co nakonec vzniklo, nevím, ale chleba od Lenky byl famozní....

ještě jednou díky za tipy a triky k tak podstatné záložitosti,

jakou je pečení chleba

 ke které se vrací hodně lidí....

áááááááááách

Jak popsat pocity vnímané hmatem,

ta jemnost, hebkost, načechranost, měkkost,

nejsem pan Čapek, mistr slova, bohužel,

a tak si užívám tu vlnu, 

kterou u nás doma nikdo nepojmenuje jinak než, alpakieri....

Takový malý velký povánoční dárek.

Za tak malý peníz, že jsem se tomu až divila,

mi ochotná paní ve firmě, kde češou ovčí vlnu,

vyčesala alpaky.

 Mám toho 3 barvy,

začala jsem pytlíkem, kde byly smíchané všechny tři,

přede se moc krásně dotenka

a konečně jsem se odhodlala na navajo ply....

Zrovinka jsem dopletla svetr pro malou krasojezdkyni,

a hospodář mezi řečí prohodil,

že teplá čepice až na uši by nebyla k zahození....

Pletu tedy čepici,

lamí příze není úplně pružná,

zato hřejivá až až,

těším se až ji konečně vyperu a vyfotím i modelem.