středa 18. října 2017

modelka...

...  ze mě asi nebude,
obdivuju ženy, které jsou šikovné
a navíc to umí pěkně sdílet,
že se i nám ostatním chce něco dělat,
zkoušet nové věci...
jako třeba můj nový "objev" Andrea Mowry z Main ze západního pobřeží Ameriky,

je to mladá, krásná, šikovná žena, 
která má zajímavý blog......


koupila jsem si od ní návod na zajímavě konstruovaný šikmý šátek,


se kterým jsem měla zajímavé příhody......

od začátku mi bylo jasné, že šátek bude  pro mě....
po důkladném (asi 3 minutovém) přemýšlení,
jsem si objednala lace vlnu od Vlněných sester,
která dorazila rychle, skoro okamžitě...(jako vždy)

pustila jsem se neprodleně do louskání anglického návodu
a hned jsem nadhodila,

ráda si pletení vozím s sebou tak nějak všude.....
kdyby byla volná chvilka, 
ať to odsýpá,
popravdě, už moc neumím, NEDĚLAT NIC....

pletení jezdilo se mnou... třeba i k vodě...
až jednou... pár dní po návratu z koupání u řeky (asi po 3  týdnech) 
jsem začala své pletení postrádat...
a když jsem prohledala všechny kouty a tajné skrýše, bylo jasné, 
že někdo si od řeky přinesl zajímavý úlovek....

byla jsem z toho smutná ale jenom chvíli,
pustila jsem se do předení superjemné vlny (18 mic),
kterou mi nabarvila paní Kozová.....

no a pak už jen chvilka ke chvilce....
mezihra s malým velkým problémem s anglickým překladem,
aneb jak důležité může být jedno slovíčko...
a je hotovo....vypráno a napnuto
 .... délka úctyhodná


mám ráda ten pocit, když dokončím něco, čemu jsem se věnovala delší dobu,
(v tomto případě 3 měsíce) a těším se na první zkoušení, 
super jemný lehký šátek je na světě....


modelka šťastná




barvy podzimní.....
toto pěkně vyšlo....


neděle 11. června 2017

ve lnu....

původně jsme si chtěly s kamarádkou ušít nějaké utěrky,
z mých nasyslených zásob lnu,
... protože máme dohromady  4 dcery 
(to je pěkná hromádka)
a ty se toužily taky naučit šít na stroji,
paleta výrobků byla nakonec pestrá...

na šicí stroj byla fronta,
ale holky byly moc šikovné...
nějak se s tím popraly
a nakonec šily SAMY



ke slovu přišly i razítka a barvy na textil...
(to se holky vyřádily)



...  od pytlíčků na ledacos...
orazítkovaných triček a košilí,
přes utěrky až po zástěru...


... nutno říci, že jsme si to všechny 
MOC UŽILY


pátek 26. května 2017

Mýdlo

Moje kamarádka  byla tak hodná,
že mě naučila vyrábět mýdlo,
chtěla jsem to vyzkoušet,
není to tak složité jak to vypadá,
kouzlo je ve výběru surovin.


Začala jsem hned experimentovat,
a moc se mi to líbí....
vyrábím (jak jinak) mýdlo s ovčím mlékem,
metodou za studena,
ujíždím na hledání olivového oleje 
a výběru éterických olejů,
přidávám, co najdu na zahrádce,
nebo u mě doma a snažím se,
aby mýdlo bylo i pěkné,
dcerky rády pomáhají
a i když se to prý nemá (bez certifikátů a povolení)
začala jsem je prodávat....





a největší přínos?



jedna provoněná místnost,
kam chodím relaxovat,
když jsem grogy....

Taky předení má pro mě nový rozměr,
just relax...


ňuňuňu merino s hedvábím od Jáji ze Zélandu.....

úterý 21. března 2017

...po roce...

Ano, je to pravda,
uběhl rok a já jsem na tento blog nenapsala ani čárku,
důvody různé,
nicméně dnes něco přidám.

Něco ode mě aktuálního....


 pár nových štěňátek....konkrétně 10 aspoň vyjde na každého...





 plstěné botičky a brože z kurzu od Kateřiny



a něco málo předené vlny z letošní zimy...
jednonitka, předená woolen technikou, nic moc rovnoměrného (záměrně),
čeká až bude barvící chvilka...

a na závěr


mejdla...
s ofčím mlékem...

pondělí 14. března 2016

a nekouše...

... zima se zdá být nekonečná,
přesto že se vlastně jako zima letos netváří,
rozpárala jsem svetr (byl mi malý
a nikdo ho nechtěl),
když jsem ho párala nebylo mi dobře,
pak jsem si vzpomněla,
že v době, když jsem ho pletla,
nebyl můj život procházka růžovým sadem...

Ale tu vlnu jsem chtěla...
vyprala jsem, usušila a 
napnula osnovu...



chtěla jsem široký pléd,
vyšla široká šála,
(trochu krátká)


zbytky skotských motánků
dělají na tmavě modrém pozadí moc pěkný efekt,


... já bych chtěl taky takovou,
jen užší a delší...

napnula jsem dloooooohou osnovu
a trochu si pohrála...
 Můj drahý teď vypadá ve chlívě jako umělec 
a je moc šťastný, že šála nekouše...

Víc toho teď s vlnou nestíhám,
protože pořád někdo má hlad,


slaví se narozeniny,
zapisují do škol,
trénují na hudební nástroje...




Musím si to užít :-)

čtvrtek 28. ledna 2016

Vidím to růžově

...když má jeden tři dcery,
růžové se nedá vyhnout.
A tak zaznělo jednoho dne přání,
že by jedna z nich "potřebovala" růžový svetr.
A bylo jasno.

Vypralo se poměrně pěkné, tj. dlouhé a čisté merino,
učesalo a sepředlo (samo se to :-).



A pak se to nabarvilo,
je to dost růžové.


Teď se vymýšlí,
jaký svetr to bude
a protože vlny není úplně moc,
doufá se, že to vyjde.

Dělám si zálusk stylově na ovečky.



Ale jsem optimista,
vidím to růžově.

neděle 10. ledna 2016

My tří královééé, jdéééme k vám...

Na tři krále, o krok dále...
Je to jen o trošku víc světla,
i tak zbývá ještě dost tmy a zimy,
podle lidových pranostik,
začíná opět období přástek.



Když má člověk štěstí, že je pozvaný do kruhu "Žen",
které pracují s tím úžasným materiálem, jakým vlna je,
má kde zanechat ratolesti,
prokouše se sněhem, mlhou a ledovicí,
může za odměnu strávit moc krásných několik hodin.


Obklopen barvami, tichou prací,
rozhovory, úvahami,
společným zpěvem,
výborným jídlem.


...vznikající krásou...




Doplete si rukávy od svetru,
aby se pak v mlze a ledovici doklouzal k domovu,
protože parta hic je ráno na značkách....


Tak zase za rok...




PS:

Na přání pohledy z blízka...