dvě sestry

žily byly dvě sestry,

jedna bílá, druhá černá,

jinak obě ze stejného těsta....stále z lamy....

upleteno pro tu menší, ta starší si vyptala,

uvidíme, co na to ta prostřední......

v mezičase na zkoušku nějaké plstění...

podložky pod horké hrnce v kuchyni,

příležitostné dárečky,

merino obšívané alpakou

pletení se u nás daří,

jehlice se kmitají dokonce i na kurzu pečení kváskového chleba

u mě v kuchyni, 

(potěšilo mě, že se jehlice objevily v rukách spontánně, bez domluvy)

co nakonec vzniklo, nevím, ale chleba od Lenky byl famozní....

ještě jednou díky za tipy a triky k tak podstatné záložitosti,

jakou je pečení chleba

 ke které se vrací hodně lidí....

áááááááááách

Jak popsat pocity vnímané hmatem,

ta jemnost, hebkost, načechranost, měkkost,

nejsem pan Čapek, mistr slova, bohužel,

a tak si užívám tu vlnu, 

kterou u nás doma nikdo nepojmenuje jinak než, alpakieri....

Takový malý velký povánoční dárek.

Za tak malý peníz, že jsem se tomu až divila,

mi ochotná paní ve firmě, kde češou ovčí vlnu,

vyčesala alpaky.

 Mám toho 3 barvy,

začala jsem pytlíkem, kde byly smíchané všechny tři,

přede se moc krásně dotenka

a konečně jsem se odhodlala na navajo ply....

Zrovinka jsem dopletla svetr pro malou krasojezdkyni,

a hospodář mezi řečí prohodil,

že teplá čepice až na uši by nebyla k zahození....

Pletu tedy čepici,

lamí příze není úplně pružná,

zato hřejivá až až,

těším se až ji konečně vyperu a vyfotím i modelem.