Krásná květnová neděle se zdála být ideální pro nějaké to tvoření,
tentokrát jsme se domluvily, že si vyzkoušíme plstit klobouky.
Sešlo se nás asi 5, plus nějaké děti a jeden pes.
Na stolech a na sporáku přistálo plno dobrot na chuť i na posilněnou a mohlo se začít.
Původní odhad 4-5 hodin težké práce se mohl zdát jako přehnaný,
nakonec nám práce zabrala i s úklidem hodin skoro 6.
Na začátek trochu teorie, ze které mi šla hlava kolem (ta nešťastná matematika, ale myslím, že princip hry jsem pobrala).
A pak rovnýma nohama do práce. Jako první přichází skládání rouna, paní Kateřina má oči všude a nedopustí nám žádnou "díru" ...a to je dobře.
Jedna strana klobouku 1 hodina, nám z "chráněné dílny" to trvalo i déle.
Namočit, šoulat...otočit a jde se na druhou stranu.
A teď s tím budeš pořád flákat o zem- to Cyrila moc bavilo.
Babička je prostě borec, byla první hotová, a s úsměvem na rtech...
Hotovo.
Můj výrobek...
Pro Cyrila, jak jinak...
Díky Mileně, díky Kateřině a díky všem......bylo to moc prima...jen nevím, kdy se odhodlám na nějaký klobouk sama doma....asi až poporodu, byla to fakt makačka.