a nekouše...

... zima se zdá být nekonečná,

přesto že se vlastně jako zima letos netváří,
rozpárala jsem svetr (byl mi malý

a nikdo ho nechtěl),

když jsem ho párala nebylo mi dobře,

pak jsem si vzpomněla,

že v době, když jsem ho pletla,

nebyl můj život procházka růžovým sadem...

Ale tu vlnu jsem chtěla...

vyprala jsem, usušila a 

napnula osnovu...

chtěla jsem široký pléd,

vyšla široká šála,
(trochu krátká)

zbytky skotských motánků

dělají na tmavě modrém pozadí moc pěkný efekt,

... já bych chtěl taky takovou,

jen užší a delší...

napnula jsem dloooooohou osnovu

a trochu si pohrála...

 Můj drahý teď vypadá ve chlívě jako umělec 

a je moc šťastný, že šála nekouše...

Víc toho teď s vlnou nestíhám,

protože pořád někdo má hlad,

slaví se narozeniny,

zapisují do škol,

trénují na hudební nástroje...

Musím si to užít :-)